Svět papoušků |

Dušan Marek – Chov exotického ptactva

Rosela pestrá

(Platycercus eximius)

ŽIVOT V PŘÍRODĚ

  • Rosely pestré se poprvé objevily v Evropě roku 1861 v Barceloně a o dva roky později, t. j. 1863 se je podařilo odchovat.
  • Obývá stepi a savany Austrálie.
  • Byly vysazeny i na Novém Zélandu.
  • V době hnízdění žije v párech nebo malých skupinách.
  • Po vyhnízdění se rozely pestré shlukují do ohromných hejn, která se společně toulají, hledají potravu a vodu.
  • Rozela pestrá podobně jako jiné druhy australských papoušků, se přizpůsobila pronikavému osidlování a také intenzivnímu obdělávání krajiny tak, že se početní stavy neustále zvyšují.
  • Australskému zemědělství to způsobuje ohromné škody.

POTRAVA

  • Rosely zalétají k malé radosti farmářů pravidelně na pšeničná pole a lány kukuřice, ale také do ovocných sadů na hrušky a jablka.
  • Na ovocných stromech však také sbírá larvy škodlivého hmyzu, termity, housenky, ovocné mušky, mšice a zobonosky lískové . Potrava se v přírodě skládá z travních semen, ovsa, jetele, pšenice, hvozdíku, šťovíku, žabince-ptačince, kakostu – čapího nůsku, pryšce, pryskyřníku, vojtěšky a bodláku.
  • Rosela pestrá je typickým představitelem zrnožravých papoušků.
  • Za základní zrniny pro rosely považujeme čirok, ječmen, kardi, lesknici, neloupaný oves, niger, proso, pšenici, semenec a slunečnici.
  • Všechna tato semena budeme ptákům předkládat také v naklíčeném stavu.
  • Klíček nesmí přesáhnout délku dvou milimetrů, protože když je delší, ztrácíme důležité vitamíny řady B a E, včetně stopových prvků.
  • V období hnízdění můžeme přidat vaječnou směs.
  • S oblibou vybírají zrníčka z klasů senegalského prosa.
  • Úplnou lahůdkou je pro ně kukuřice v mléčné zralosti a dozrávající slunečnice v terčích (koláčích).
  • Každodenní čistá voda je podmínkou.
  • Do běžné denní stravy je dobré zahrnout také speciální granule pro papoušky, které obsahují veškeré potřebné složky, které by měl papoušek dostávat.
  • Žádnému papouškovi nepodáváme avokádo- je pro něj silně jedovaté!!!
  • Velkou pochoutkou a zároveň zábavou jsou větve ovocných stromů s pupeny. Všeobecně i jako bidla jsou oblíbeny větve ovocných stromů, bezu, břízy, lípy a v neposlední ředě i větve jehličnanů.
  • Po celý rok by ve voliéře měl být grit nebo písek na trávení.

POPIS

  • Je pro ni charakteristické, že má čtyři střední ocasní pera stejně dlouhá a vnější ocasní pera odstupňovaná.
  • Šupinatá kresba na zádech vykazuje na peří černé střední pole, které je obklopené žlutým nebo zeleným lemem. Tato kresba se nevyskytuje u žádného jiného druhu ploskoocasých papoušků.
  • Křídla mají kulatá a široká, let vlnovitý.
  • Dospělá rosela má délku 30 – 32 cm, křídlo 15 – 17 cm a ocas 16 – 18 cm.
  • Rozlišení pohlaví není u rosel pestrých nikterak složité.
  • Hlava samice je kulatější, jemnější a zobák tenčí. Dalším spolehlivým znakem je zelenější zbarvení týlu u samic a čistě červené u samců.
  • Samec má hlavu větší a hrubší, hranatější, zobák silnější a širší. Je obvykle intenzivněji zbarven než samice, což ale platí pouze u stejně starých ptáků, chovaných ve stejných podmínkách a ještě má toto pravidlo četné výjimky.
  • Pohlaví lze rozlišit podle světlého pásku na spodní straně roztaženého křídla, a to na 7-8 letkách.
  • Pásek mají všechna mláďata. Po přepeření (asi ve 12-15 měsících) jej samečci ztratí, naopak samičkám zůstane a ještě zintenzivní.
  • Snadněji rozeznáme pohlaví, sedí-li oba ptáci vedle sebe, než u jednotlivého ptáka.

Správa | TOPlist | ADSL internet | Reklama | Skyfone mobile | Moto-X7 Racing | Katalog Internetu | GSM alarmy